MÁME KOŤÁTKA!! VÍCE V SEKCI "KOŤÁTKA" a "VRHY"

Koťátka nám utíkají do nových domovů... Ještě hledáme pěkný domov pro kocourka Athoska

O nás

Filosofie a záměry nás a naší chovné smečky, prostě úvod


Jsme chovatelská stanice Norských lesních koček - NFO. S láskou pečujeme o kočičku Wandu a kocourka Keitaro. V druhém roce našeho chovatelství norských lesních koček přišel na svět náš vrh A. Takže momentálně máme doma o čtyři chlupatá klubíčka víc. V péči nezapomínáme samozřejmě na našeho maskota Belli (směs turecké angory a kočky domácí). Je to ta černobílá kočička, kterou uvidíte na mnoha fotkách těchto stránek spolu s jejími NFO kamarády.

Trochu láskyplného povídání o norských lesních kočkách

Norská lesní kočka se řadí k velmi starým plemenům, přičemž existuje hned několik verzí jeho vzniku. Jedni badatelé přísahají na to, že NFO je produktem křížení krátkosrstých koček přivezených Vikingy z Anglie (nějakých 1000 let v čase zpátky) a křižáky přivezených dlouhosrstých koček z Malé Asie (tureckých angor?) ve století 11., 12. a 13.
Další tvrdí, že Vikingové chovali lesní kočky už dávno předtím jako domácí mazlíčky a rozšířili, jakožto vedlejší produkt svých nájezdnických/obchodních aktivit v 8.-10. století, polodlouhosrsté kočky v příbřezních regionech Evropy i severní Ameriky. Asi můžeme zcela pominout teorii třetí, a to, že norská lesní kočka odvozuje svůj původ od rysa. I když jistá podobnost ve vzhledu tu jistě je. Hlavně ten pozorný, ostražitý výraz a štětičky na špičkách uší.
Nám se nejvíc líbí mýty a legendy přisuzující původ dnešních NFO páru modrých, obrovských koček,které bohyně Freya připřahala ke svému vozu.
Ať už k prvopočátkům plemene vedla jakákoli cesta, norské lesní kočky se za dobu své existence výborně přizpůsobily drsnému severskému klimatu a projevily obdivuhodnou životaschopnost. Jak také v tomto regionu jinak. Přírodní podmínky jsou neúprosné a zimy s teplotami pod 40 stupňů pod nulou odolnost rasy prověří dokonale. Vliv prostředí je vidět i na tělesné stavbě a exteriéru NFO. Svrchní hustá a nesmáčivá srst kryje hustou podsadu, která slouží jako tepelná ochrana před silnými mrazy. Typický límec na hrudi a kalhotky na zadních končetinách se vytvářejí právě před příchodem zimy. S nástupem jarních teplot NFO poměrně dramaticky líná a svůj límec a kalhotky ztrácí. Zvládá tak údajně bez problémů teplotní rozpětí mezi +30 a -40 stupni Celsia. Jde však o údaj teoretický, platný možná u původních pracovních koček, které ještě dnes můžete vidět okolo norských farem blízko polárního kruhu, a rozhodně nedoporučujeme těmto extrémům vystavovat kočky, které s námi sdílí naše domovy v mírném klimatickém pásu.
Ten, komu se líbí spíše přírodní plemena koček, si norskou lesní kočku určitě zamiluje.Jde o silná, velká a přátelská zvířata s nekomplikovanou povahou. Ač se plemeno řadí k polodlouhosrstým, struktura srsti není náchylná k plstnatění a její údržba není náročná. Řádné vyčesání jednou či dvakrát do týdne bohatě postačí. Navíc se norka na česání nesmírně těší a chvilky péče si zpravidla díky hlasitému předení užívají obě strany, kočička i její majitel. Norská lesní kočka miluje svoji rodinu a ráda tráví čas v lidské společnosti. Je velmi aktivní, zvědavá a zvídavá, a ač si uchovává své instinkty lovce, své lidi ani při divočejší hře obvykle nepoškrábe. Má ráda svůj osobní prostor a dopřeje ho i svým společníkům. Není v projevech své přízně dotěrná a rozhodně Vám nebude viset na svetru celý den, jako by byla přilepená lepicí páskou. Na klín si vyskočí, pomazlí se, zapřede konejšivou ukolébavku a pak se půjde uvelebit kousek od Vás a bude pozorovat, čím se zrovna zabýváte. A připravte se na to, že si s Vámi bude povídat. Dokáže vyluzovat celou škálu zvuků, které se moc nepodobají kočičímu mňoukání. Od tichého holubího vrkání, když se Vás na něco ptá, po naléhavou tirádu skoro dětského žvatlání, když po Vás zrovna něco chce. A věřte tomu, že jí její prosby rádi splníte, protože si, jako každá kočka, dovede omotat lidi kolem prstu, pardon - tlapky.

Směsné obrazivo